Zhruba 1,7 milionu Čechů ve věku 35–64 let má zároveň nezaopatřené děti a alespoň jednoho rodiče v důchodovém věku. Téměř polovina této tzv. sendvičové generace se o své rodiče stará osobně. Ti, kdo o rodiče pečují, jim věnují v průměru 18 hodin měsíčně a dvě třetiny z nich rodičům přispívají i finančně. Péče má ale i svou cenu: každému třetímu (34 %) pečujícímu o rodiče zasahuje do kariéry, ženám častěji než mužům. Čtvrtina (25 %) sendvičové generace současně počítá s tím, že bude ve stáří sama potřebovat finanční pomoc od svých dětí. Vyplývá to z průzkumu Generali penzijní společnosti.
Vzájemná pomoc jako přirozená součást rodiny
Sendvičová generace tvoří 38 % Čechů ve věku 35–64 let a polovina z ní je ve věku 45–54 let. Do některé z forem péče o seniory se zapojuje 60 % z nich. O vlastní rodiče osobně pečuje 48 %, o rodiče partnera 23 %, o prarodiče 8 % a 13 % dokonce o další příbuzné, známé či sousedy. Z těch, kdo o rodiče pečují, jim téměř čtvrtina (24 %) pomáhá alespoň jednou týdně. Pečujícím zabere péče o rodiče v průměru 18 hodin měsíčně. Obě strany jsou přitom ohleduplné: děti počítají s tím, že rodičům budou pomáhat, senioři ale sami nechtějí být dětem přítěží.
„Solidarita mezi rodinnými příslušníky napříč generacemi je přirozenou součástí jejich života. I to má ale svou cenu. Nejde jen o peníze, ale i o čas a síly. Data navíc potvrzují, že to víc ovlivňuje osobní i pracovní život žen. A čtvrtina sendvičové generace sama počítá s tím, že ji ve stáří budou finančně podporovat vlastní děti. I proto je důležité o přípravě na stáří mluvit,“ komentuje data Jana Zelinková, generální ředitelka Generali penzijní společnosti.
Na to, jak v praxi vnímají péči sami senioři, upozorňuje Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která se na výzkumu podílela: „Pro seniory bývá těžké pomoc přijmout. Potřeba pomoci přichází postupně a říct si o ni často znamená přiznat si, že některé věci už nezvládají jako dřív. Mezigenerační dialog by se proto neměl točit jen kolem toho, kolik pomoci děti zvládnou poskytnout, ale i kolem toho, jakou pomoc rodiče opravdu chtějí a jsou připraveni přijmout.“
Péče se promítá do kariéry i osobního života
Kvůli péči o rodiče si pečující berou dovolenou nebo neplacené volno, případně přicházejí o část příjmu. Negativní dopad na kariéru to má u každého třetího pečujícího o vlastní rodiče (34 %). Ještě častěji se péče projevuje v osobním životě: negativní dopad uvedla více než polovina (55 %) pečujících o vlastní rodiče.
Dopady přitom nejsou rozložené rovnoměrně a výrazně víc zatěžují ženy. Z těch, kdo pečují o vlastní rodiče, uvádí zhoršení pracovního života 38 % žen a 24 % mužů, mezi pečujícími o rodiče partnera je rozdíl ještě větší (40 % žen oproti 19 % mužů). Pečující ženy také dvakrát častěji hlásí fyzické vyčerpání nebo zhoršení zdraví (26 % oproti 13 %) a třikrát častěji mají pocit, že kvůli péči zanedbávají vlastní děti (18 % oproti 6 %). Nižší příjem či přerušená kariéra se jim přitom později promítnou i do výše důchodu.
Zkušenost s péčí mění pohled na vlastní stáří
Kdo zažije náročnost stáří zblízka, začne víc myslet i na to vlastní. Dvě třetiny z těch, kdo pečují o vlastní rodiče (68 %), to motivuje víc se zabývat vlastní přípravou na stáří.
Na vlastní stáří se lidé dívají spíše opatrně. Více než polovina lidí ze sendvičové generace (54 %) čeká, že se jim po odchodu do penze sníží životní úroveň. A dnešní senioři jim dávají za pravdu: 57 % z nich žije v důchodu na nižší úrovni než v produktivním věku. Finančně připravených na nákladnou péči ve stáří se cítí 43 % seniorů a jistých si je pouze 6 %. Čtvrtina sendvičové generace (25 %) předpokládá, že bude v důchodu potřebovat finanční pomoc od svých dětí. Ženy ze sendvičové generace s tím počítají dvakrát častěji než muži (30 % oproti 14 %).
„Péče o rodiče lidem ukáže, jak se s věkem postupně zužují možnosti a jak moc pak záleží na vlastní finanční rezervě. Nejde přitom jen o výši úspor. Rezerva hlavně pomáhá zachovat si ve stáří samostatnost a možnost rozhodovat o vlastním životě. Platí staré známé – čím dříve začnete, tím lépe. Samotný státní důchod stačit nebude. A silnější finanční zázemí v důchodu ulehčí oběma generacím: dětem ubude zátěž a rodičům ostych,“ uzavírá Jana Zelinková.
Informace o průzkumu:
Průzkum pro Generali penzijní společnost realizovala agentura Response Now formou online dotazování (CAWI) ve dnech 28. srpna až 7. září 2026. Zúčastnilo se ho celkem 772 respondentů ze dvou cílových skupin: zástupci sendvičové generace ve věku 35–64 let, kteří mají nezaopatřené děti a zároveň rodiče v seniorním věku, a senioři ve věku 65+ s nárokem na starobní důchod. Výsledky jsou váženy podle pohlaví, věku, kraje, velikosti místa bydliště a vzdělání.
